Průvodce pacienta

• Co se děje před operací

  Před každou operací, která má za cíl léčit obezitu, se pacienti musejí pokusit zhubnout pomocí běžně dostupných metod, jako je úprava jídelníčku a zvýšení pohybové aktivity (tzv. konzervativní léčba). Pokud tato léčba nepřináší výsledky a pacient se svým lékařem začnou uvažovat o operaci, pacient se dostává do péče týmu lékařů z různých oborů. Do přípravy na operaci se vždy zapojuje chirurg, interní lékař, anesteziolog, psycholog a odborník na výživu.
  Někdy může být nutná spolupráce dalších lékařů, to ale závisí na konkrétních zdravotních problémech každého pacienta. Součástí přípravy na operaci se proto někdy stává kardiolog, plicní lékař, gastroenterolog nebo diabetolog.

  Před jakoukoliv operací musí pacienti podstoupit základní předoperační vyšetření. V případě chirurgické léčby obezity jsou ale potřeba i další vyšetření. Díky tomu mohou lékaři posoudit všechna rizika operace. Co přesně pacienty čeká?

  • Odběry krve na laboratorní vyšetření,
  • rentgen plic,
  • vyšetření srdce (EKG, někdy se provádí i zátěžové EKG),
  • vyšetření funkce plic (spirometrie),
  • ultrazvukové vyšetření břicha,
  • endoskopické vyšetření zažívacího ústrojí (gastroskopie),
  • případně rentgenové vyšetření žaludku pomocí kontrastní látky.

  Do přípravy se zapojuje mnoho lékařů

  Každého pacienta před operací vyšetřuje internista, který se zabývá léčbou obezity. Někdy se přidává také endokrinolog, který vyloučí, že obezitu způsobilo nějaké dědičné nebo endokrinologické onemocnění. Interní lékař hodnotí předchozí pokusy o zhubnutí.

  Nedílnou součástí přípravy na operaci je odborník na výživu (například nutriční terapeut, nebo dietolog). Ten se podílí na výběru vhodného typu operace a je pro pacienta důležitým zdrojem informací o výživě před operací i po ní.

  Pacienta čeká vyšetření u psychologa, nebo psychiatra, který se zabývá tématem obezity.

  Před operací se pacienti setkávají také s anesteziologem. Toho zajímá celkový stav pacienta, stupeň obezity a další přidružené nemoci. Všechny tyto informace jsou důležité pro bezproblémové uspání pacienta při operaci.

  Co se dozví pacient před operací?

  Před každou bariatrickou operací plní některý z lékařů roli „průvodce“ a koordinuje předoperační přípravu. Pacient se od něj dozví všechny informace o přínosu a principu hubnutí. Lékař mu vysvětluje, jaké změny stravování ho čekají po operaci a jak bude vypadat režim v nemocnici a po propuštění domů. Dalším tématem je pohybová aktivita – konkrétně jak probíhá rehabilitace po operaci a jak by měla vypadat fyzická aktivita v dlouhodobém horizontu. Lékař se soustředí také na motivaci a očekávání pacienta.

  Pokud jsou všechna předoperační vyšetření v pořádku a žádné výsledky operaci nebrání, může si pacient s lékařem domluvit termín a místo operace.

• Co se děje po operaci

  Po všech bariatrických operacích je potřeba počítat s dlouhodobým, doživotním dohledem lékaře. Pooperační režim začíná již v nemocnici, kdy pacient musí jíst pouze tekutou a později kašovitou stravu. Postupně může přecházet na normální tuhou stravu. Pacienti se po operaci učí stravovat podle zásad zdravé výživy a životosprávě by se měli aktivně věnovat po zbytek života. Vyvážená strava je pro ně velmi důležitá, protože při rychlém pooperačním hubnutí můžou tělu začít chybět některé látky (vitamíny, minerály, apod.).

  Po operaci se sleduje nejen, kolik kilogramů pacienti zhubli, ale také jak se mění obvod pasu, procento tělesného tuku a jak klesá BMI. Lékaři sledují celkový zdravotní stav a vývoj dalších nemocí, se kterými se pacienti před operací léčili. Při hodnocení úspěšnosti operace hraje roli i to, jak se pacient cítí.

  Po operaci je důležitá spolupráce pacienta, bez které může být dlouhodobé udržení dobrých výsledků komplikované. V prvním roce po operaci se chodí na kontroly většinou jedenkrát za 3 měsíce. Intervaly mezi kontrolami se v dalších letech postupně prodlužují a probíhají minimálně jednou ročně.

  Po bariatrických operacích můžou mít pacienti problémy s nedostatkem vitamínů D a B. Proto se jejich hladina v krvi pravidelně sleduje. Kontroluje se také hladina vápníku, zinku, hořčíku, železa a bílkovin. Nedostatek těchto prvků může souviset s menším množstvím stravy i horším vstřebávání živin po operaci. Při kontrolách je potřeba počítat také s odběry krve, které zkontrolují hladinu krevního cukru a potvrdí správnou funkci jater a ledvin. Pokud se po operaci objeví problémy s pálením žáhy a vracením potravy z žaludku do jícnu (jedná se o projevy refluxní choroby jícnu), kontroluje se také stav zažívacího ústrojí.

  Po operaci je důležité vybudovat si nové stravovací návyky, aby hubnutí probíhalo co nejzdravěji a mělo dlouhodobý efekt. K nejvýraznějším novinkám patří zmenšení porcí jídla. Dobrým pomocníkem mohou být například menší talíře. V jídelníčku obézních pacientů před operací běžně chybí zelenina a ovoce. Postupné seznamování s různými druhy zeleniny i možnostmi, jak ji využít při vaření, pomůže po operaci zásadně ozdravit celý jídelníček. Součástí nových návyků je také pravidelnost stravování – nemělo by se vynechávat žádné jídlo. Při jídle se vyplatí nespěchat. Pacienti by se měli na jídlo v klidu soustředit a nerozptylovat se při něm dalšími aktivitami. Osvěta pacientů se zaměřuje také na složení stravy – do jídelníčku patří bílkoviny, tuky i cukry. Je ale potřeba se naučit rozlišovat zdravé a nezdravé tuky, seznámit se se všemi zdroji bílkovin a vyhýbat se potravinám s přidaným cukrem. Ty zvyšují příjem kalorií, ale nedodají tělu zdraví prospěšné živiny. Své místo ve vyvážené stravě mají také potraviny bohaté na vitamíny, minerály a stopové prvky. Stejně důležitý je dostatečný pitný režim, ve kterém nebudou slazené nápoje. Pokud některá jídla způsobují zažívací potíže, měli by se pacienti poradit s lékařem, co může být příčinou problémů a pokusit se společně najít řešení.

  Přestože pro mnoho pacientů po bariatrické operaci je osvojování nového stravovacího režimu náročné, s podporou lékaře, výživového poradce i nejbližšího okolí je přechod na nový jídelníček jednodušší.